Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Camino – Den 11. Abadín – Vilalba - Červené španělské chutná aj z lahve.

20.6. Po bídné noci s šíleným Irem (to zní pikantně, je třeba si přečíst předešlou část :-)  vstávám v bojové náladě. Rychle se sbalím a v poloprázdné kuchyni se uklidním fajn snídaní. Odchod v 7.30,
Výstroj a výzbroj :-)

na kraji městečka se potkám se španělskou poutnicí, pak se přidají mí známí Francouzi, dozvím se, že jsou bráchové. Jdeme společně a hned za městem odbočíme špatně směr hlavní silnice, to přece ne. S pomocí místních (občas je fajn mít tlumočníky) uhneme pěšinkou a brzy se připojíme na správnou a značenou cestu Camina.

Je opět krásné a slunečné ráno, zatím příjemně chladné, sem tam mlhavo, vychutnávám si vzácný klid. Španělka se se mnou snaží povídat, usměvavá a příjemná, no jo ale kromě španělštiny se očividně s jiným jazykem nekamarádí.  Naštěstí se do hovoru zapojí oba francouzští  bráchové, něco ze španělštiny znají, určitě víc než já. Je z toho docela veselý, mezinárodní hovor.

Jdeme lesními cestami, je tu chládek a v lese je stále mokro, kolem nás jsou eukalypty, borovice a nádherně voňavo. Během povídání se dozvím sourozeneckou anabázi – ten menší a pomalejší  měl před pár dny pořádné potíže s puchýři, nakonec skončil u doktora a vyfasoval antibiotika. Museli dát pauzu a trochu zpomalit.  Jdeme dlouho a nikde hospoda, ani voda, ale zatím je vše ok, opravdové teplo začíná až kolem 10.30. Kafe, dala bych si kafe, po několika km dojdeme na kraj vesnice – města a před námi je reklamní poutač lákající do místního baru (bistra). Je to ale mimo náš směr, ptáme se tedy místních a prý je to kousek, dál se dá pokračovat po silnici ke kostelu a tam se zase vrátit na cestu Camina. Všichni souhlasí a hurá do baru, kde je i malý obchůdek s potravinami. To je ta nejlepší kombinace.

Kamenný dům

Po kávičkové pauze a malém nákupu vyjdeme ven k silnici, slunko už má pořádnou sílu. Je čas nasadit cosik na hlavu, vytahuju svůj úžasný plátěný klobouk, chlapi mají něco podobného, tedy bez nápisu Nepál a taky v podstatně decentnějším odstínu. Tiri (nevím přepis jména) má barevně vyladěnou i lehkou šálku, kterou pravidelně nosí – v barvě smetanové. Se zájmem si prohlížejí mou výrazně fialovou pokrývku hlavy – těžko bych si klobouk v téhle barvě vybrala (když jsem si ho doma chystala na cestu, vybavila se mi báseň, na kterou jsem kdysi narazila v anglické učebnici – autorka tam pravila něco v tom smyslu, že až zestárne, bude si konečně dělat, co chce a pořídí si fialový klobouk :-)). Začnu jim vysvětlovat, že to fakt není má oblíbená barva, jinak je to ale supr klobouk na cesty a navíc po mamce a od bráchy… oba najednou do toho razantně vstoupí – No, no a s krásným francouzským přízvukem mě přesvědčují, že mi to sluší, že je to very, very feminin, a navíc mi krásně ladí s mými brýlemi. A jo, vůbec mi to nedošlo, brýle loni koupené ve dvojkombinaci modro a vínovofialová… tak teď  si připadám jak v holčičím klubu,ti Francouzi… :-)

Rychlá rota francouzskoitalská

Konec módního koutku, pokračujeme v cestě a najednou na nás mávají Italky. Čekají u albergue, až se otevře, je před 13h a jsme na místě dnešního noclehu. Máme za sebou 20km, tahle ubytovna je na kraji předměstí. Prý asi 15-20 minut chůze směr město je velký supermarket, kde se dají dokoupit zásoby. V tom horku se nikomu moc nechce, vegetíme venku, opět je tu příjemný prostor s trávníkem a stromy. A noclehárna je nejen prostorná, ale zcela výjimečně i oddělená – zvlášť muži a ženy, tak to by mohlo být míň chrápání. Navíc mám spodní postel a nikdo nade mnou, tolik štěstí najednou.

španělský hřbitov a španělské azuro

Navečer vyrazím s mladou německou dvojicí na nákup a kromě jiného kupuju láhev španělského červeného, cena je 1,1e.  Opravdu, je tu velký výběr vína v neskutečných cenách (fakt to není krabičák, ale klasická sedmička ve skle :-) Když dorazím zpět a v pěkné jídelně přisednu k ostatním i s lahví, zjišťuju, že Martin též koupil červené a chlubí se, že za necelé 1e. Tož, zveme Francouze, Španělku a další stolovníky. Jsme moc zvědaví, jak budou vína chutnat. Kuchyň i jídelna jsou prostorné, vybavené základním nádobím, no ale…ani jedna sklenička, ani nic podobného. To nás rozveselí a dáváme kolovat lahve – z hrdla do hrdla. Obě vína jsou pitelná, Martinovo chutná o něco více, no jo, jižní Morava umí vybrat.

světlo na konci tunelu :-)

Závěr dne je velmi pohodový a uvolněný, kromě hovoru a popíjení se zájmem sledujeme francouzské bratry, kteří si dokreslují ilustrace ve svých putovních denících. Ten mladší kreslí častěji portréty, a jeho brácha spíše místa, kterými prochází. Je to moc zajímavá kombinace – dělají si písemné záznamy z putování jako většina poutníků a k tomu přidávají své kresby. Ptám se, kdy s kreslením začali, prý teprve před pár lety.

CarpeDiem

Je čas zalehnout, co nás asi čeká zítra? 1.letní den, určitě bude zase sluníčkový.

 

 

 

 

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Radomila Antošová | středa 10.8.2016 21:55 | karma článku: 22,84 | přečteno: 402x
  • Další články autora

Radomila Antošová

Pohádka o Víle pralesní, Mecháčcích a Ptakopyskovi. Část 6. - závěrečná

Kapitola VIII. Požár a Ptakopysk záchrance. Opět se vzbudili do krásného a slunečného rána. Někteří se spokojeně protahovali a s úsměvem vítali nový den. Na Mecháčkovi 2 bylo ale jasně vidět, že se neprobudil do dobré nálady.

23.7.2017 v 14:43 | Karma: 14,02 | Přečteno: 231x | Diskuse| Letní povídka

Radomila Antošová

Pohádka o Víle pralesní, Mecháčcích a Ptakopyskovi . Část 5.

"Vodní hrátky Kapitola VII. „Tak tady jsou,“ ozval se tenký, pronikavý hlásek. Překvapeně se rozhlédli a až teď si všimli modrozelené vážky, která nad nimi kroužila.

15.7.2017 v 22:43 | Karma: 19,38 | Přečteno: 177x | Diskuse| Letní povídka

Radomila Antošová

Pohádka o Víle pralesní, Mecháčcích a Ptakopyskovi . Část 4.

Kapitola VI. STROM záchrance. Sluníčko zašimralo spáče v obličeji, několik ptáků začalo radostně vyzpěvovat a vítat nový den, za nedalekým křovím se mihlo cosi modrooranžového.

22.6.2017 v 0:19 | Karma: 18,89 | Přečteno: 172x | Diskuse| Poezie a próza

Radomila Antošová

Pohádka o Víle pralesní, Mecháčcích a Ptakopyskovi. Část 3. Kapitola V.

U jezírka. „Brum, brum, brum, máme velký dům.“, spokojeně si začal prozpěvovat Mecháček 2 a zároveň vesele poskakoval. Ostatní se přidali a v dobré náladě šli dál. Víla chvílemi též hopsala a chvílemi se vznášela.

4.6.2017 v 21:37 | Karma: 21,01 | Přečteno: 203x | Diskuse| Společnost

Radomila Antošová

Pohádka o Víle pralesní, Mecháčcích a Ptakopyskovi. část 2.

Kapitola IV. Setkání průzkumnické výpravy s Vílou a Ptakopyskem. „Tož, to je betelné kocór“, s obdivem zvolal Mecháček 1. „Betelné có, kdo hele?“, nechápavě se zeptal Moula.

25.5.2017 v 13:41 | Karma: 18,88 | Přečteno: 159x | Diskuse| Společnost
  • Nejčtenější

Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve

6. května 2024  15:47,  aktualizováno  7.5

Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...

NATO určilo červené linie. Má dva scénáře zásahu proti Rusku, píší média

6. května 2024  12:35

Premium Severoatlantická aliance připravila krizové scénáře „červených linií“, při jejichž překročení...

S babičkou nepřežila nehodu ani vnučka. Její orgány zachránily tři jiné děti

6. května 2024  12:02,  aktualizováno  13:46

Nehoda z Čáslavic na Třebíčsku si vyžádala druhou oběť. Auto tam minulý čtvrtek zatím z...

Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda

12. května 2024  12:11

Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...

Aktivisté žádají konec pedagožky Univerzity Karlovy a přednášky o „genocidě v Gaze“

6. května 2024  12:46,  aktualizováno  7.5 9:13

Karlova univerzita by měla přehodnotit zaměstnávání osob jako je doktorka Irena Kalhousová, uvádí...

Kandidát na ministra Ženíšek se jde představit na Hrad prezidentovi Pavlovi

14. května 2024  6:01

Prezident Petr Pavel se sejde s kandidátem TOP 09 na nového ministra pro vědu, výzkum a inovace...

Trump platbu za mlčení pornoherečce schválil, řekl jeho bývalý právník u soudu

14. května 2024  6:01

Někdejší americký prezident Donald Trump schválil platbu za mlčení, kterou předal jeho tehdejší...

Fotbalový zápas se dohrál noži. Další důkaz, jak války klanů sužují Německo

14. května 2024

Premium Tam, kde kdysi přilétla nějaká ta rána pěstí, se dnes střílí. Řeč je o okresním fotbale v Německu,...

Chybí důležitý lék na astma, i kvůli ceně. Kdo koho vydírá? přou se lidé

14. května 2024

Premium Češi s astmatem, alergií či chronickou obstrukční plicní nemocí složitě shánějí lék ve spreji...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

  • Počet článků 37
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 531x
„Moje maminka ráda běhá a chodí na hory. Moje maminka je hodná. Ráda my kupuje LEGO...“ Cituji přesně, jak to o mě napsal můj tehdy asi 7letý syn, takže před 20 lety. Kromě toho lega to platí stále (hodná ale nejsem pořád:-) Jsem z Ústí n. Labem, z Brna a Ostravy. Mám ráda červené i bílé, čerstvý vzduch a myšlení, pohyb v přírodě, muziku se srdcem. Původní profesí knihovnice, posledních cca 15let mě živí soukromá výuka AJ a překlady.

Mé běžecké motto, ke kterému jsem se proběhala:

Běh je očistný.

A chodecké, ke kterému jsem se prochodila:

Chůze je osvobozující.

 

Seznam rubrik