Radomila Antošová
Mé běžecké motto, ke kterému jsem se proběhala:
Běh je očistný.
A chodecké, ke kterému jsem se prochodila:
Chůze je osvobozující.
- Počet článků 37
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 531x
Seznam rubrik
Radomila Antošová
Milé české dráhy.
Milé české dráhy, tak vám zas jednou děkuji za zpestření mého života. Při cestě z UL do Ostravy jsem naivně doufala, že cca 20 min bude stačit v Praze na přestup.
Radomila Antošová
Camino - Den 3. Fred, kostely, eukalypty a zebra.
12.6. Raníčko, vstávám kolem 6. h, takže mám dost času na pohodovou snídaní a sbalení věcí. V klidu se loučíme s naším hostitelem, s Fredem odcházíme jako poslední. Vypadá to, že čas kolem 7.30 začíná být má stabilní doba odchodu.
Radomila Antošová
Camino - Den 2. aneb Jak vyměním Francouzku za Francouze
11.6. Vstávám před 6.30, jsem zpomalená jako skoro každé ráno. Toastová snídaně, někteří spolupoutníci už vyrazili, jiní odcházejí. V 7.30 se vymotám ven s poslední mladou dvojicí – Španěl a Francouzka, oba umí trochu anglicky.
Radomila Antošová
Valentýnská miniatura- aneb- Jak přežít svátek lásky, když jste sami.
Že se blíží ten svátek lásky, posílám své srdečné fotografie všem, kteří jsou též nezadaní, sami, neboli single (to nezní tak tvrdě, nýbrž světově). Úvodní foto je z mého pařížského výletu, další, šedobílé z ostravské ulice.
Radomila Antošová
Minipříběhy vánoční
Ježiš, tam je lidí, vyhrkne ze sebe chlapík, který nevěřícně třeští oči směr fronta u pultu s masem a uzeninami. V hlase beznaděj, s povzdechem prohodí něco v tom smyslu – tak pojď, jdem to teda koupit.
Radomila Antošová
Občane,trp!
10.5.končí platnost občanky i pasu, to bude třeba s tím cosi zrobit, říkala jsem si koncem března. Nic jsem nepodcenila, našla si na netu patřičné info, kde že ten obřad probíhá.
Radomila Antošová
Vzpomínka na léto, aneb Jak jsem běžela za sluncem
Rhodos, Rhodes, Rodos..tak nějak různě se to přepisuje a tak nějak se mi to pořád motá v hlavě a ani po 4 dnech v ČR stále nejsem myšlenkami a srdcem naplno v tom našem kraji.
Radomila Antošová
Co je důležité, je očím neviditelné...
Ono se to řekne – běhat, trénovat, závodit...ale na začátku se dá těžko tušit, kam až vás to může posunout. Dnes večer jsem se vrátila domů z malého výletu do Opavy, kde jsem se byla proběhnout. No jasněěě – už neví, co by si vymyslela, krásné porubské okolí s lesíky jí nestačí. Nejenže jsem běhala v centru a pak v krásném parku a kolem řeky, navíc jsem se seznámila se svou novou fajnou kámoškou Evčou.
Radomila Antošová
Yesss, ...fandím! aneb Batmani v Jeseníkách :-)
V příjemné náladě sleduji z fajnového (=fajný+nový) vláčku ubíhající krajinu – a hele nádraží Glucholazy,jsem v Polsku- a za chvíli už Jeseník – vystupovaaat. Mám hodinovou pauzu na přestup na bus směr Červenohorské sedlo, cestou k centru potkám řvoucího jasně modrého trabanta, s pomocí místních najdu autobusy a v klidu stíhám v příjemné restauraci fazolačku a k tomu 1 malou Černou horu, když jsme v horách. Půlhodinová cesta busem a jsem na sedle. Naposledy jsem tu byla loni v září, kdy jsem s dvěma kámoškami turisticky prošla trasu maratonu – z Ramzové přes Šerák, Praděd až na Skřítek. (s noclehem na Švýcárně)
